O umělci
Odkud pocházím?
Pocházím ze Říčan u Prahy a vždy mě formoval vztah k přírodě a k mému okolí - od
procházek po lese a pozorování volně žijících zvířat po dobrodružné výpravy na místní
smetiště. Ke vztahu člověka k přírodě se ve svých pracích opakovaně vracím.
Jak studium ovlivnilo mojí uměleckou kariéru?
Po studiu na gymnáziu jsem začal studovat na právnické fakultě v Praze a po třech rozpačitých
ročnících ve mně uzrálo rozhodnutí přesedlat na výtvarnou dráhu. Umění mi totiž vždy bylo velmi blízké. Studia práv jsem zanechal, začal jsem navštěvovat kurzy figurální kresby na AVU a taky studovat grafický design na Prague College. Nejvíc mě zajímalo tetování, které považuji za průsečík umění a řemesla, a které mě fascinovalo už od dětství.
Co mě přivedlo na uměleckou dráhu?
K malování jsem se dostal asi před čtyřmi lety a malbu jsem bral jako průpravu
na tetování - pochopení barev, světla, kompozice, anatomie atd. a postupně jsem zjistil, že se tyto dvě disciplíny skvěle doplňují - zatímco tetování je stále poněkud svázáno
technickými a formálními kompromisy, v malování je absolutní svoboda. Z technické průpravy se tak stala potřeba tvořit.
Jaké metody a přístup při tvorbě využívám?
Ve vizuálním umění tvořím ve dvou rovinách - ve figurativní, ve které se soustředím na
malbu aktů, a v abstraktní, kde pracuji s méně konvenčními technikami a materiály.
Ve svých aktech otevírám témata erotiky, naturismu a estetiky lidské
nahoty. Nahotu považuji za přirozenou a lidské tělo pak vnímám jako periferii obličeje,
která otevírá další způsob vyjadřování emocí, pocitů a nálad. Jako reference používám často amatérské fotografie (např. staré fotky nudistů), na kterých mě baví přírozenost subjektů, jejich uvolněnost a nálada. Tyto subjekty pak zasazuji do svého imaginárního prostředí. V současnosti se snažím experimentovat s technikou a maluji olejem, akrylem i sprejem. Malbu vrstvím a tím se pak snažím dosáhnout kontrastu v barvách a texturách.
Naproti tomu ve svých abstraktních dílech se obracím k archetypálním a hlubším tématům
a vizím - světlo, tma, život, smrt, příroda a činnost člověka, strach, naděje apod.. Práce na těchto dílech má pro mě až terapeutický přesah, protože je to velmi fyzický proces, kdy se vracím do dětských let - práce se dřevem, zapalování ohně, zabíjení hřebíků nebo i použití pyrotechniky.
Která svá díla považuji za nejzásadnější?
To ukáže čas.
Co považuji za své největší úspěchy?
Zatím jsem se účastnil dvou společných výstav, ale dalo by se říct spíš v kruhu přátel. V současnosti chystám výstavu svých děl z posledních dvou let.