Mark Tennant

je současný americký umělec narozený roku 1950. Získal titul B.F.A. z Maryland Institute College of Art v Baltimoru a titul M.F.A. z New York Academy of Art v New Yorku. V letech 2008 a 2009 byl ředitelem Graduate Fine Art Painting na Academy of Art University v San Franciscu, kde byl od roku 1998 také instruktorem. Kromě jiných výstav byly jeho obrazy dvakrát vystaveny během uznávaného Salon d’ Automne v Paříži. Vyučoval v pařížském Louvru a na Metropolitan v New Yorku a Legion of Honor v San Franciscu.

Rozhovor

Malujete od svých 18 let, tedy v zásadě celý Váš život. Co Vás na malování zaujalo? Jak to začalo? Měla Vaše rodina vliv na Váš zájem o umění?

Malování mě vždy zajímalo. Už jako malé dítě jsem maloval auta v písku na pláži. Když mi bylo 7, sledoval jsem Jona Gnagyho, televizního umělce učícího základy malování. Moji rodinu velmi překvapilo když jsem poprvé dokázal namalovat kresbu se správnou lineární perspektivou. Šlo o most s tunelem, který se na konci zužoval. 

Často zmiňujete že neoddělujete svůj profesní život od toho soukromého. Co Vás u toho drží? Přišla na Vás někdy krize? Máte nějaký léty ověřený recept?

Umění je celý můj život! Vnímám život jako umění, mé studio, domov, tak prožívám život. Není to volba, tak to zkrátka cítím. Způsob jakým vedu život a umění závisí na rovnováze. Umění vede k nevázanosti!

Nejste pouze úspěšným umělcem, ale také učitelem. Je vzácným darem tyto dvě velmi odlišné profese kombinovat. Jak začala Vaše kariéra učitele malby?

Po dobu mého studia na střední škole jsem byl považován za školního umělce. Byl jsem požádán abych maloval rekvizity a plakáty pro tamní divadlo. V prvním ročníku na vysoké škole mě pozvali zpět na střední školu, abych tam předvedl jak maluji. Když mi bylo 19 let, byl jsem asistentem mého učitele malby na Institutu umění v Marylandu a také jsem vedl soukromé lekce v mém studiu.

Dobrý učitel malování – kdo to dle Vás musí být? Jak byste popsal své silné strany? Co máte na učení nejraději?

Klíčovou vlastností kterou od učitele očekávám je názorná demonstrace s doprovodným komentářem. Vnímání vizuálna je pro umělce zásadní. Samozřejmě je potřeba pečlivě vysvětlit co zrovna děláte. Ukázky by měly obsahovat umístění, proporce, anatomické body, světlo a stín, hodnoty a barvy.

Máte zkušenosti s učením malování online? Myslíte že je vůbec možné malbu online učit? Máte nějaký pro dnešní novou realitu relevantní online kurz který byste doporučil?

Jakožto ředitel oddělení krásných umění v San Franciscu jsem musel hodnotit portfolia, pololetní práce a závěrečné prezentace studentů z celého světa online. Ano, je možné někoho naučit malovat přes internet. V současné době se soustředím hlavně na moji vlastní uměleckou tvorbu.

Jak motivujete své studenty, když jsou nespokojeni sami se sebou a se svojí tvorbou?

Studenty motivuji požádáním aby porovnali svojí současnou tvorbu s tou starší a viděli tak vlastní pokrok. Umělci by měli soupeřit pouze sami se sebou. Povzbuzuji je tedy poukazováním na jejich umělecký vývoj.

Máte mnoho amerických studentů, ale máte zkušenost s učením na Repinově institutu umění. Je nějaký rozdíl mezi ruskými a americkými studenty? Jak je vnímáte? Jaký je dle Vás  rozdíl mezi přístupem ruských a amerických škol?

S ruskými studenty na Repinově institutu zkušenost nemám, ale leccos o nich vím. Institut jsem navštívil a myslím že jde o nejlepší uměleckou školu s těmi nejšikovnějšími studenty jakou jsem měl možnost vidět. Ruské školy dle mého kladou větší důraz na disciplínu a strukturovaný přístup ke studiu.

V jaké fázi je pro umělce důležité přestat s učením a prostě začít tvořit? Existuje dle Vašeho názoru vůbec takový moment? Jak ho může umělec poznat?

Tato otázka je poměrně složitá. Umělec se nikdy nepřestane učit, neboť začínáte tvořit zatímco zároveň stále získáváte nové vědomosti a informace. Konec studia sice formálně existuje jakožto bod odchodu za uměleckou kariérou, kterou by měla mimo jiné tvořit také umělcova instinktuální zvědavost která je k umění přivedla. Sir Joshua Reynolds ve své sérii z 18. století nazvané Rozmluvy o umění napsal že “mysl je pouze pustou půdou, půdou rychle vyčerpanou ze které nevznikne žádná sklizeň, nebo pouze jedna, pokud nebude neustále hnojena a obohacovaná cizí hmotou.

Svým studentům toho předáváte opravdu hodně. Co dávají oni Vám?

Když z výtvorů mých studentů vyzařuje věrnost správným principům akademického malování, utvrzuje mě to v mých vlastních nápadech a posiluje je, což mi umožňuje zkoumat širší problémy v mé vlastní tvorbě.

Myslíte, že jste našel svůj vlastní styl malování? Jak byste ho charakterizoval? Co Vám pomohlo ho najít?

Můj styl malování je evolucí. Všichni se rodíme ve výchozí formě, ale jak na nás působí život tak se přizpůsobujeme, zaznamenáváme, pozorujeme a odrážíme vlastní zážitky. Toto propojení skončí až naší smrtí.

Kteří umělci Vás nejvíce ovlivnili? Čím jste se u nich inspiroval?

Leonardo, Chuck Close, Fragonard, Jackson Pollack, Titian, Warhol. Ovlivnili mě svojí kompozicí, objevností, malbou a výmluvností. 

V průběhu své malířské kariéry jste několikrát změnil směr. Co Vás k tomu vedlo? Měl jste strach? Je pro umělce důležité nezaseknout se u jednoho stylu i když by byl populární?

K malování bychom měli přistupovat s opatrností, nikoliv strachem. Tvorba by měla odhalovat odhodlání a agresivitu která ze které vznikne onen styl.

Když už je řeč o popularitě, vy jste velmi oblíbený umělec. Jakým zážitkem pro Vás bylo skloubení umění a businessu? Pokud to není tajemství, kolik maleb ročně namalujete a prodáte? Jaké je tajemství úspěchu?

Umění by nemělo být businessem. Obchod nemůže být motivací ke tvorbě. Umění může vést k businessu pokud umělec tvoří uspokojivé obrazy.

Jak to děláte že i po letech je o Vás neustále zájem? Společnost i trendy se mění…Jak se může umělec vždy vést na vlně aktuálních trendů? Je to dle Vás nutné?

Následovat trendy je past. Oblečení, nábytek a automobilový design; to jsou trendy. Umění by nemělo následovat příklad většiny trendů které vejdou do módy a následně o ně není zájem. Umění potřebuje udržovat povznesený a vytříbený smysl pro krásu a nenásledovat vrtochy daného dne.

Jsou v umění ještě nějaká tajemství či překvapení? Co pomáhá udržovat Váš zájem o umění v průběhu Vašeho života?

Výhodou kvalitního umění je nekonečný zdroj nápadů. Stimuluje myšlenky a otázky. Můžete se k němu vracet každý rok a neustále objevovat nové podněty.

Mátě nějakou životní filozofii? Jaká to případně je?

Všechno postupně odezní a zůstává pouze umění. Krása umění spočívá v tom, že se neustále rozšiřuje. K umění se neustále vracím. Zasvěcení a tvrdá práce “dobře usměrněná práce” (Sir Joshua Reynolds) vede k úspěchu.

Co je pro Vás v malování důležitější – proces nebo výsledek? Jaká jsou kritéria úspěchu?

Každý chce samozřejmě dosáhnout dobrého výsledku. Proces malování, který je téměř instinktuální, je tou nejdůležitější částí pokud máte jasný koncept kterým chcete podpořit své umělecké vyjádření.

Co Vám pomáhá připravit své pracoviště a začít malovat? Jaké techniky či praktické pomůcky používáte? Máte strach z prázdného plátna? Je možné takový strach překonat?

Veškeré materiály musí být ve výborném stavu aby mohli řádě odrážet umělcovo vedení. Základem je používat velké a čisté štětce a každý z nich musí být vyhrazen pouze pro jednu barvu a nesmí se pomíchat.

Jak poznáte, že je dílo hotové? Jak dlouho Vám trvá vytvořit jeden obraz? Vracíte se někdy ke svým ranným či jiným předchozím nápadům?

Je velmi těžké, ba dost možná nemožná určit zda je dílo hotové. Jestliže mých posledních pár tahů štětcem obraz nevylepšuje, pak je nejvyšší čas přestat!

Co je pro Vás současné umění? Považujete sám sebe za současného umělce?

Považuji se za současného umělce, neboť maluji v současnosti.

Tvoříte obrazy s různou tématikou – pin-up prvky, obrazné malby…a přitom pokaždé zachováte svojí rozpoznatelnou techniku. Jak hledáte témata která se ukáží ve výsledku býti relevantními?

Maluji věci, které se mi líbí.

Často vykreslujete americké mládí. Jaké myšlenky se skrývají ve Vašich obrazech? Proč hrdinové často nemají obličej? Proč většinou používáte tmavé odstíny?

Nejde o portrét. Jsem američan fascinovaný popkulturou. Věřím že každý obraz vyžaduje odlišnou volbu barev. Nemyslím, že používám převážně tmavé odstíny.

Svět se změnil. Co považujete za novou realitu? Jak se jí může umělec přizpůsobit?

Novou realitou je, že je nám bráněno jeden druhého pozorovat zblízka. Máme méně a méně kontaktu než dříve.