Umělci
Petr Kopecký
Odkud pocházím?
Pocházím z Prahy.
Co mě přivedlo na uměleckou dráhu?
Přes 20 let se pohybuji v oboru grafického designu. Dlouhodobé působení v tomto oboru a zájem o kreativní techniky mě přivedl k tvorbě grafik a koláží a později ke klasické technice malby. Malbě jsem se pak věnoval dále a absolvoval také několik semestrů v ateliéru malby. Rád zkouším nové postupy, techniky a výrazové prostředky. Necítím se svázaný žádnými konvencemi, což mi přináší naprostou svobodu a radost ze samotné tvorby. Velmi mě oslovuje expresivní vyjádření malby s výraznou barevností a také strukturální kompozice.
Jaké metody a přístup při tvorbě využívám?
V mé tvorbě používám výrazné akrylové barvy s kvalitními barevnými pigmenty, dodávající obrazům výraznou barevnost. Pro větší hloubku a expresní vyjádření malby používám často také v kombinaci s olejovými barvami a pastely. Obrazy jsou velmi často doplněny také strukturami, které vznikají použitím past, gelů a rozličných dalších materiálů nanášených a upravených pomocí malířské špachtle, které dodávají malbám na jedinečnosti.
Co považuji za své největší úspěchy?
Příležitostně pořádám výstavy v Čechách i zahraničí a mé obrazy již putovaly k zájemcům do Ameriky i Evropy. Stálou expozici obrazů je možné shlédnout i v Pasáži českého designu v Praze na Příkopech, případně v mém ateliéru.
Pabuszo
Odkud pocházím?
Pocházím z malebné vesničky Dolní Lomné v Beskydech. Nyní bydlím se svou rodinou v malém městě Český Těšín u česko-polské hranice.
Jak studium ovlivnilo mojí uměleckou kariéru?
Jsem absolventkou střední uměleckoprůmyslové školy ve Frýdku-Místku obor „Modelářství a návrhářství oděvů“. Dále jsem studovala na „Cracow School of Art and Fashion Design“ v polském Krakově.
Co mě přivedlo na uměleckou dráhu?
Už odmalička jsem byla pohlcena malováním a tvořením. Postupně jsem si začala uvědomovat, že umění je mou nedílnou součásti a naplňuje mě ze všeho nejvíce a je tím co chci předávat světu a čemu se chci v životě věnovat. Vždy jsem tíhla taky k módě, proto jsem se rozhodla tyto dva směry propojit. Má tvorba je způsobem ke zprostředkování a šíření krásy, která je všude kolem nás.
Jaké metody a přístup při tvorbě využívám?
Maluju hlavně akrylovými nebo akvarelovými barvami, které často stékají a navazují vzdušný, jemný charakter malby. Mé obrazy se vyznačují spoustou detailů se zlatými prvky. Zabývám se i koláži. Inspiraci k tvorbě nacházím všude kolem sebe. Do svých děl prolínám také příběhy mých známých nebo životní zkušenosti, místa a situace, které mě obklopují. Dále jsou pro mně specifické například obrazy na speciálních akustických panelech, které jsou zajímavé i způsobem malby – je to akryl v duchu akvarelu, jelikož můžu nanášet pouze tenkou vrstvu, aby plátno neztratilo svou akustickou vlastnost.
Která svá díla považuji za nejzásadnější?
Každičké dílo s sebou nese jiný příběh a náladu. Ale mým doposud nejvýznamnějším dílem je Concepcio, což je obraz malovaný po dobu mého těhotenství. Obraz jsem malovala skoro celých devět měsíců a v den porodu jsem tak udělala opravdu poslední tah štětcem. Obraz je věnován mé dceři.
Co považuji za své největší úspěchy?
V roce 2016 jsem získala 1. místo v soutěži „Polish Talent Support“. Jsem autorkou ilustrací třetího vydání kultovní knihy Karola Piegzy “Sękaci Ludzie” (2019). První výstava “Časosběr” proběhla v roce 2020 v Čítárně a kavárně Avion v Českém Těšíně. Další výstava “Uvnitř nitra” proběhla v roce 2022 v Těšínském divadle. Od roku 2021 jsem se začala věnovat malbě na speciálním akustickém plátně z recyklovaných zdrojů. Poté jsem vystavovala např. na “4 Design Days” w Katowicach (PL) . V roce 2022 jsem dokončila módní kolekci “Collateral Beauty” z kterou jsem postoupila do finále soutěže OFF Fashion, jejíž střípky jsem postupně ukázala na přehlídkách v Łodzi, Rzeszowie, Krakowie a Kielcach (PL). V roce 2022 jsem zrežírovala a ztvárnila krátkometrážní módní film “Inside”.
Patrik Koprivňanský
Výtvarnému umeniu sa venujem od 6 rokov. Zo začiatku som sa venoval primárne kresbe, ktorú som si dlhé roky zdokonaľoval a samostatne študoval, následne maľbe a dizajnu na textil, a posledné roky hlavne maľbe na plátno. Každý by sa mal posúvať a hlavne počúvať, čo ho robí šťastným. U mňa sa tým stala práve maľba na plátno. Za tie roky sa moja tvorba dostala do rôznych kútov Slovenska, Európy až za oceán.
Mojou tvorbou sa snažím robiť radosť, ale netvorím len veselé obrazy. Zobrazujem realitu doplnenú o fikciu. Obrazmi sa snažím potešiť klientov, ktorí si chcú zavesiť zaujímavý doplnok vo forme Line Artu alebo Abstraktu. Zároveň však zachytávam dobu a situácie pomocou obrazov Sprievodcov. Na svoje si prídu aj tí, ktorí túžia mať zavesený svoj idol. Portrétové obrazy zachytávam pomocou širokej škály farieb a tvarov. Obrazom sa snažím zachytiť nie len to ako postava vyzerá, ale aj ako na mňa pôsobí a čo vyžaruje. To je tá skutočná podobizeň.
Kristýna Šestáková
Odkud pocházím?
Pocházím kousek od Staré Boleslavi, ale nyní žiju v Praze.
Jak studium ovlivnilo mojí uměleckou kariéru?
Vystudovala jsem obor Grafický design, a poté jsem pokračovala na VOŠ obor obalová technika, kterou jsem nedokončila. Místo toho jsem odjela na rok a půl do zahraničí. Trochu jsem cestovala a sbírala inspiraci.
Co mě přivedlo na uměleckou dráhu?
Umění mě provází odmalička. Už jako malá jsem vymetala všechny výtvarné kroužky, keramiku, a jakákoliv tvorba pro mě byla přirozená. Potom jsem se na pár let “zapomněla” v marketingu, a nyní opět našla v tvorbě.
Jaké metody a přístup při tvorbě využívám?
Mám své oblíbené techniky, ale také ráda experimentuji a zkouším cokoliv mě napadne. Při tvorbě používám vše, co mám zrovna po ruce. Kromě několika různých štětců a špachtlí, používám také smetáček, hadry, houbičky a ráda maluji rukama. Inspiraci čerpám všude kolem sebe. Fascinují mě západy slunce, často nějaká popraskaná omítka, nebo jiní umělci a celkově umění ve světě. Než začnu malovat, mám nějakou představu, ale už se jí nesnažím za každou cenu držet, pokud to není potřeba, a vše nechávám plynout.
Co považuji za své největší úspěchy?
Celkem 18m2 abstraktní malby v interiérovém showroomu Casa Moderna a také uplynulé výstavy v Salzburku a v Římě.
Tomáš Kudela
Od dětství ho přitahovalo výtvarné umění (kresba, řezba, linoryt) a hudba.
Se spolužákem Václavem Dvořákem se stali členy Jazzové sekce a společně s bratrem
Alešem založili v roce 1978 hudební soubor Plkno. Byl napotřetí přijat na SPŠ grafická
v Hellichově ul., ve 3. ročníku však bylo jeho studium ukončeno. Živil se jako myč oken,
geodet, kameník, organizoval kulturní akce, působil ve skupině Jean Marais Salvation.
V roce 1999 se přestěhoval do Švýcarska, kde žije dodnes. Od začátku 90. let, a nejspíš i dříve, si Tomáš dává záležet na tom, aby žil jediným přijatelným způsobem, po svém. Tomáš jel vždy na plné pecky ve všech aspektech svého života. Někdy dobře, někdy špatně, ale vždy provokativně a určitě se nezapomíná. Většina kulturní veřejnosti z první vlny postkomunistických happeningů má nějaký Kudelův příběh a stejně jako u jiných jemu podobných jsou ty příběhy tím lepší, vtipnější a snáze se s nimi ztotožňuje, čím dál jsou v minulosti. Ne proto, že by v nich nebyla tragédie nebo frustrace, ale proto, že Tomáš přes to všechno zůstal věrný sám sobě. A to je sakra v pořádku.
VÝSTAVY:
1986 Střelecký ostrov (Praha);
1989 Vinohradská tržnice (Praha);
1991 Česká Alternativa (New York);
1995 Divadlo Hudby (Praha);
2001 galerie Vreni (Uster);
2005 galerie Danandan (Zürich);
2016 Art Kolonie (Zürich);
2020 Galerie OPEN (Praha).
Andrzej Cieslar
Odkud pocházím?
Pocházím z Českého Těšína.
Jak studium ovlivnilo mojí uměleckou kariéru?
V letech 2002–2006 jsem studoval na Institutu pro umělecká studia Slezské univerzity v Katovicích.
Co mě přivedlo na uměleckou dráhu?
Vyrůstal jsem v rodině architekta. Od dětství jsem byl obklopen lidmi, kteří se věnovali umění. Chtěl jsem být divadelním scénografem, bohužel osud chtěl jinak. Vystudoval jsem nakonec malbu.
Jaké metody a přístup při tvorbě využívám?
Používám akryl a akrylové spreje. Vytvořil jsem si za ty roky pro sebe speciální techniku malby.
Která svá díla považuji za nejzásadnější?
Snad po smrti nějaká budou….
Co považuji za své největší úspěchy?
Výběr z výstav
2022 – Ušinosy a krky – společná výstava (Cieślar, Forman, Franta, Jerie, Maštrlová, Micl, Miffek, Piačka, Štech, Štenclová, Trantina, Typtl, Valečka) – Brno
2022 – Galerie Pape – Odry
2019 – Galerie Ščigol – Praha
2019 – Galerie Červený kostel (Andrzej a Ondřej) -Hlučín (společná výstava z Ondřejem Tkačíkem)
2018 – Galerie Obecního domu OKO – Opava
2016 – Golf Park Slapy – Slapy
2016 – Divadlo pod Palmovkou – Praha
2015 – Galerie u Zlatého Kohouta – Praha
2014 – Galerie Radost – Havířov
2013 – Galerie BCPB – Bratislava (SK), www.artem.sk
2013 – Důl Michal – řetízková šatna – Ostrava
2012 – Galerie Tinta – Praha, www.tinta.cz
2012 – společná výstava – galerija Paradiso – Rab – Chorvatsko (společná výstava z Milošom Prekopom,Vedranom Silipetarom, Alexandrom Trifonom
2012 – Mezinárodní malířské sympozium Galerija Paradiso – Rab – Chorvatsko
2009 – „CIEŚLAR +2“, Těšínské divadlo, Český Těšín
2009 – „CIEŚLAR +2“, Slezská polytechnika v Glivicích (PL), fakulta Architektury
2006 – Kunstfrühling 07 – Würzburg (SRN)
Pavel Brunclík
Odkud pocházím?
Pocházím ze Znojma.
Jak studium ovlivnilo mojí uměleckou kariéru?
Do světa umění jsem pronikal postupně, velký vliv rozhodně mělo mé studium na FAMU, kde jsem se nejprve věnoval scenáristice, na které jsem navázal ještě zásadnějším studiem na tamní katedře fotografie.
Co mě přivedlo na uměleckou dráhu?
O umění jsem měl do určité míry zájem vždy, nicméně právě mé vysokoškolské studium můj zájem probudilo naplno a začal jsem se o umění zajímat detailněji a vnímal jsem své okolí jinak a to jako potenciální objekty mé tvorby. V rámci Covidové pandemie jsem během izolace hledal nové směry, jak realizovat svou uměleckou vizi a překvapivě jsem došel k přechodu k umělecké malbě a od té doby vedle fotografií maluji také obrazy.
Která svá díla považuji za nejzásadnější?
Má malířská kariéra je teprve v začátku, proto ještě necítím dostatečný odstup od čerstvých výtvorů abych je mezi sebou hodnotil.
Co považuji za své největší úspěchy?
Pokud se budu držet pouze tvorby obrazů, pak považuji za největší úspěch že jsem se v rámci malířské komunity dokázal poměrně rychle etablovat a snad i dokázat, že vedle fotografií jsem relevantním umělcem i v jiném odvětví. Moc mě těší, že mnoho odborníků a sběratelů hodnotí mé obrazy pozitivně.
Dan Trantina
Odkud pocházím?
Narodil jsem se v Přerově.
Jak studium ovlivnilo mojí uměleckou kariéru?
Velmi výrazně. Malba mě fascinovala již od útlého věku a svůj zájem jsem následně prohloubil studiem v Ateliéru monumentální malby prof. Načeradského na AVU v Praze.
Co mě přivedlo na uměleckou dráhu?
Bylo to v útlém dětství, někdy kolem šestého roku mého věku, a stalo se tak díky pradědečkovým obrazům. Jeho úchvatné krajinné malby zaplňovaly celý byt. Většinou to byly exotické výjevy a dramatická panoramata, která zaznamenal coby štábní fotograf Československých legií během jejich válečné cesty kolem světa. Obzvlášť se mi líbily zamrzlé sibiřské pláně. A pak jsem během své kariéry zažil několik klíčových momentů, které mě v mém směřování utvrdily. Ten poslední se odehrál během nedávné vernisáže v Činoherním studiu v Ústí nad Labem – výstava byla rozprodána ještě ten večer. Takové klíčové momenty mám obzvlášť rád.
Jaké metody a přístup při tvorbě využívám?
Obrazy tvořím kombinací akrylových barev, olejů, sprejových barev a glazur na plátně či papíru.
Co považuji za své největší úspěchy?
Za největší úspěch považuju, že mám možnost se už několik let věnovat pouze volné tvorbě a ještě jsem se neudusil výpary ředidel, barev a jiných chemikálií, což se dá považovat i za sportovní výkon.
Jakub Vosecký
Odkud pocházím?
Pocházím ze Říčan u Prahy a vždy mě formoval vztah k přírodě a k mému okolí – od
procházek po lese a pozorování volně žijících zvířat po dobrodružné výpravy na místní
smetiště. Ke vztahu člověka k přírodě se ve svých pracích opakovaně vracím.
Jak studium ovlivnilo mojí uměleckou kariéru?
Po studiu na gymnáziu jsem začal studovat na právnické fakultě v Praze a po třech rozpačitých
ročnících ve mně uzrálo rozhodnutí přesedlat na výtvarnou dráhu. Umění mi totiž vždy bylo velmi blízké. Studia práv jsem zanechal, začal jsem navštěvovat kurzy figurální kresby na AVU a taky studovat grafický design na Prague College. Nejvíc mě zajímalo tetování, které považuji za průsečík umění a řemesla, a které mě fascinovalo už od dětství.
Co mě přivedlo na uměleckou dráhu?
K malování jsem se dostal asi před čtyřmi lety a malbu jsem bral jako průpravu
na tetování – pochopení barev, světla, kompozice, anatomie atd. a postupně jsem zjistil, že se tyto dvě disciplíny skvěle doplňují – zatímco tetování je stále poněkud svázáno
technickými a formálními kompromisy, v malování je absolutní svoboda. Z technické průpravy se tak stala potřeba tvořit.
Jaké metody a přístup při tvorbě využívám?
Ve vizuálním umění tvořím ve dvou rovinách – ve figurativní, ve které se soustředím na
malbu aktů, a v abstraktní, kde pracuji s méně konvenčními technikami a materiály.
Ve svých aktech otevírám témata erotiky, naturismu a estetiky lidské
nahoty. Nahotu považuji za přirozenou a lidské tělo pak vnímám jako periferii obličeje,
která otevírá další způsob vyjadřování emocí, pocitů a nálad. Jako reference používám často amatérské fotografie (např. staré fotky nudistů), na kterých mě baví přírozenost subjektů, jejich uvolněnost a nálada. Tyto subjekty pak zasazuji do svého imaginárního prostředí. V současnosti se snažím experimentovat s technikou a maluji olejem, akrylem i sprejem. Malbu vrstvím a tím se pak snažím dosáhnout kontrastu v barvách a texturách.
Naproti tomu ve svých abstraktních dílech se obracím k archetypálním a hlubším tématům
a vizím – světlo, tma, život, smrt, příroda a činnost člověka, strach, naděje apod.. Práce na těchto dílech má pro mě až terapeutický přesah, protože je to velmi fyzický proces, kdy se vracím do dětských let – práce se dřevem, zapalování ohně, zabíjení hřebíků nebo i použití pyrotechniky.
Která svá díla považuji za nejzásadnější?
To ukáže čas.
Co považuji za své největší úspěchy?
Zatím jsem se účastnil dvou společných výstav, ale dalo by se říct spíš v kruhu přátel. V současnosti chystám výstavu svých děl z posledních dvou let.
Tomáš Vavřík
Odkud pocházíš
Pocházím z Jižní Moravy z Veselí nad Moravou. V Praze jsem 30 let
Stručně ke studiu – ideálně relevantní pro uměleckou kariéru
Vystudoval jsem střední elektrotechnickou, a co se umeni týče, tak jsem studoval tři roky na škole J. Kvapila v Brně. Jinak jsem samouk.
Popis tvé cesty k umělecké dráze
Tvoření a kreativita je moje podstata, musím, o nic víc nejde. To, že se to líbí je bonus.
Popis tvé techniky + přístup k tvorbě (jak nad tím, co budeš dělat přemýšlíš a co tě inspiruje)
Nemám oblíbenou techniku, každá je jen prostředkem k dosažení určitého díla. A mám rád, když je tam i humor. Je mi vytýkáno, že když udělám výstavu, tak je to jako pelmel několika výtvarníků… Což chápu, ale nemůžu si pomoct 🙂
Významná díla
Spíš jsou věci, kterých si cením viz. následující otázka.
Úspěchy – výstavy a jiné umělecké aktivity + cokoliv, co si myslíš, že je třeba zmínit
Zakázka nástěnných maleb v Indii a rok strávený díky tomu tam. Zakoupení 4 obrazů pro Microsoft galerii v Seattlu nebo vyprodaná výstava v Dánsku. Dále Zakázka na namalování portrétů všech našich známých Dj z přelomu tisíciletí, ktere se pak prodávali formou aukce, dva si koupil P. Janda.
Pari Keshtkar
Odkud pocházím?
Pocházím z íránského města u Kaspického moře, které se jmenuje Rašt. Od roku 2016 žiji v Praze.
Jak studium ovlivnilo mojí uměleckou kariéru?
Studovala jsem kreativní média se specializací na uměleckou fotografii a její historii.
Studium mi pomohlo proniknout do vizuálního jazyka, dějin umění a ocenění různých vizuálních médií. Studiem mnoha snímků jsem získala rozsáhlé vizuální znalosti, který mi podvědomě pomáhá při rozhodování při tvorbě.
Co mě přivedlo na uměleckou dráhu?
Vyrostla jsem na literatuře. V Íránu jsem psala a publikovala básně a povídky. Po přestěhování do země, kde se mluví jiným jazykem, než je můj mateřský, jsem cítila potřebu vyjádřit se univerzálnějším jazykem, jehož prostřednictvím bych mohla navázat hlubší kontakt s lidmi, než je každodenní interakce. Tvorba, představy a vyjadřování pro mě vždy byly způsobem bytí a přišel čas, kdy jsem si uvědomila, že bez tvorby nesnesu život.
Obrazy mě vždycky vtáhnou a umožní mi prožívat hlouběji. V tomto prostoru se nejlépe cítím lidsky a svobodně.
Jaké metody a přístup při tvorbě využívám?
Jsem expresivní figurativní umělkyně. Používám různé techniky a média v závislosti na tématu a na tom, jaký pocit a náladu chci vyjádřit a předat.
Pracovala jsem s akvarelem, olejem, pastelem, akrylem a olejem, ale nejčastěji se vracím k tuši. Ráda používám tuš s jinými médii k vytváření obrazů.
Když začínám pracovat, mám obecnou představu, ale nemám žádný přesný plán, jak bude dílo na konci vypadat. I pro mě je to proces objevování a snažím se být u díla přítomná a nechat se jím vtáhnout do prostor, kde se mu líbí. To mě velmi uspokojuje a pomáhá mi to, abych se při tomto procesu vůbec nenudila.
Která svá díla považuji za nejzásadnější?
To teprve přijde a je na cestě!
Co považuji za své největší úspěchy?
Upřímně řečeno, to, že jsem si našla prostor a využila příležitost věnovat se umění a trávit čas obklopen kreativními lidmi a obory, je zatím můj největší í úspěch.
Prodávám své umění na mezinárodní úrovni; A v České republice si postupně získávám uznání a buduji komunitu.
Dominika Brejchová
Odkud pocházím?
Narodila jsem se ve Strakonicích a nyní žiji a tvořím v Praze.
Jak studium ovlivnilo mojí uměleckou kariéru?
Umění miluju už od dětství, a tak jsem se v patnácti letech vydala do nádherného Českého Krumlova studovat malbu na Střední umělecko-průmyslové škole sv. Anežky. Tenkrát jsem se rozhodovala mezi malbou a sochou, ale zvítězila malba. Studium mi dalo hodně technických znalostí, měla jsem možnost vyzkoušet všemožné techniky, z nichž jsem si nejvíce oblíbila malbu akrylem. Jsem také vděčná za průpravu v dějinách umění. Bohužel studium ve mně také zanechalo pocit, že se malbou uživí v České republice jen pár jedinců. Dnes vím, že to tak není a že šlo jen o přesvědčení mých vyučujících. Tehdy mě to ale vedlo k rozhodnutí pokračovat ve studiu jiných oborů. Na vysoké škole jsem se věnovala literatuře a později ještě teorii médií. Velmi mě baví studovat a čas od času mě napadne, zda se zase na nějakou školu nepřihlásit.
Jaké metody a přístup při tvorbě využívám?
Poslední roky se věnuji abstraktní malbě. Experimentuji s akrylovými barvami, spreji a inkousty. Aktuálně zapojuji do své tvorby také písek, s jehož pomocí vytvářím struktury. Obrazy tak mají větší hloubku. Stále zkoumám nové techniky. Čas od času se věnuji i klasické malbě, ale to jen pro mé vlastní potěšení.
Co považuji za své největší úspěchy?
Největší radost mám asi ze své sólo výstavy v Dudes&Barbies Gallery ve Vnitroblocku v únoru 2023. Vážím si také zkušeností se skupinovými výstavami v Londýně, Salcburku a Barceloně. Těším se z každé nové příležitosti a věřím, že ty zásadní milníky teprve přijdou.